› Něco z historie

Mohlo by se zdát že elektrické housle jsou nástrojem který se začal oběvovat a prožívat boom v 90tých letech - ale první elektrické housle vznikali již začátkem 20.století.



- tyto nástroje vznikly někdy kolem roku 1913



- tento nástroj pochází z německa zhruba ze 30tých let. místo ladících kolíčků jsou použity mechaniky, Kobylka je hliníková, snímač elektromagnet



- tento nástroj pochází z roku 1940 vyroben v USA, snímač je rovněž elektromagnetický.





- tento nástroj pochází z dílny firmy Fender, která jej začala vyrábět někdy v 50tých letech a výroba trvná do dneška (nástroj se dočkal několika konstrukčních změm)

› Jak na zvuk

Malý průvodce problematikou el.houslí tak jak jej vidí vojtěch kupčík jr.

tyto úvahy jsou věnované těm, kteří chtějí hrát na housle nahlas.

el.housle, dříve amplifikované nepatří k tradičním nástrojům hráčů na tento nástroj a mnozí hráči se tomuto zarputile brání, čemuž se často ke zvukové kvalitě nástrojů, určitém typu hudby a prostředí kde je provozována nelze ani divit. díky hledání v oblasti hudebních stylů zvláště etnické,worldmusic,crossoveru a rockovému řimbuchu se stále více objevují v kombinaci s hudbou, která zní často silněji, než je zvukové maximum samotného nástroje a musí být chtíc nechtíc zesíleni, což hráčům, kteří nejsou znalí a vybaveni i zvukovým technikům velice komplikuje život během samotného vystoupení. když opomenu sejmutí mikrofonem, což by mělo vést k věrohodnému přenosu zvuku - nejlépe proti horní desce směřovaném na výřezy, kde kulatější/plnější/ zvuk bývá dosažen zesílením frekvencí v oblasti 200-400hz, brilantnost a větší attack tonu v rozmezí 7-11khz, hráč se však stává statickým v závislosti na postavení mikrofonu a odposlech je často limitován vazebním náběhem, o zvukových experimentech se takřka nedá uvažovat vůbec.

stát se nezávislým na místě a zvukovému "omezení" houslí znamená opatřit si snímač, nejfrekventovanější pizzoelektrický umístěný buďto do anebo pod kobylku. mám zkušenosti se snímači barkus berry, fishmann, shadow, které pracují na stejném principu a to přenosu rezonance kobylky. užívá se i přenos z horní desky rezonančním snímačem, ale možnost vzniku zpětné vazby je při zesílení a silné rezonanci mezi oběma deskami takřka 100% a použití většího zkreslení takřka vyloučeno. takže kvalitní snímač je výchozí, on první rozhoduje o tom, co se dál může dít přirozeně a čemu se musí napomoct. asi do roku 1987 jsem používal gramofonové přenosky, zabodlé do kobyly. zvuk byl ostřejší, ale proč ne ??
další uvahy budou topografií mého výzkumu v zvukové problematice.

a: zvuk jdoucí ze snímače mívá většinou slabší signál nežli třeba z el.kytary a potřebuje být posílen předzesilovačem. mám takový v kvákadle-wah wah-crybaby fuzz/wah s možností přepnutí kvákadla před nebo za fuzz-zkreslení, tento typ gcb-95fw má mechanický parametr.potenciometr, který je třeba časodčasu vyměnit, začíná v něm chrastit, ale dá se použít i levný u nás dostupný potenciometr, je dobré jej promazávat proti vlhkosti, ale oproti optickým má výhodu, možnost nastavení frekvenčního rozsahu. kvákadlo je pro mě při dalších kombinacích zvuků zásadní a budete-li hrát pár tonu a budete-li si u toho pedálem pošlapovat, tak poznáte kde je pro určitý ton idealní frekvenční postavení, nejen 440 hz známých, ale každý ton disponuje takovouto frekvencí, jsou to násobky v rozložením několika oktáv a pro a 110,220,440,880 atd, samozřejmě v toleranci, takže najetí na frekvenci hraného tonu, zvláště při použití zkreslení či pitch shifteru či harmonizeru je ideální. wah wah je skvělé taktéž při rytmické hře. pozor na americké výrobky, to moje kvákadlo takové je a má opačnou polaritu napájení, fáze jde na kostru, takže se vám při kvákání budete-li hrát třeba na kanálové mříži může pod nohama pěkně jiskřit a v bedně odehrávat cosi, nad čím si budete dlouho lámat hlavu a něco vám patrně i odejde.

b: dalším komponentem v mé zvukové řadě je zkreslení. už asi 10let mám boss metal zone mt-2, má basy, středy,výšky a ještě další parametrický ekvalizér a velké množství možností zkresleného zvuků, jen si vybrat dle vkusu. někdy používám i kombinaci: fuzz-wah-metalzone. měl jsem i xtortion, ale metal zone asi nikdy nevyměním.

c: následuje efektový procesor-multiefekt.těch jsem vystřídal také několik od cenově drahých yamaha spx-1000, digitech tsr24 až po ty nejlevnější zoom 505,707 a nyní mám v podobné cenové rovině digitech rp100. je to digit.procesor kde se zvuk analog.převádí převodníkem / ten můj má 24bit./ na digit. a zase zpět. multiefekt je zařízením kde se nachází většinou podobné množství komponentů v podobném řazení, které je osvědčené pro zpracování zvuku. výhodou je cena, nevýhodou častá časová prodleva mezi přepnutím jednotlivých bank, menší množství ovládacích prvků jednotlivých efektů a neakceschopnost v reálném čase měnit hodnoty / musíte znovu jakoby editovat / rp100 má v pohotovosti alespoň typ, množství zkreslení a hlasitost. analog je analog, můžete kdykoliv měnit cokoliv, nevýhodou je cena a také stav, kdy se vám nemusí podařit nakroutit stejný zvuk znovu, toto má digit.uložením do paměti vyřešeno. nejlepší je kombinace analog.digit. ale cena je už kdesi jinde, stejně tak množství analog.krabiček ve srovnání s multiefektem. kdybych měl vzít v úvahu průměrnou cenu multiefektu v rozmezí 3-7tisíc, tak analog krabičky v základní pro mě potřebné rovině: kompresor, ekvalizer, zkreslení, noise gate, delay, pitch shifter a třebas nějaký envelope filter, detune,panner,nebo tremolo /myslím jeden z těchto / to by vyšlo z druhé ruky okolo 20tis. tak porovnejte, stojí to za to, je to kompletní jedna krabice, ale musíte přistupovat na kompromisy.

uvedu několik zásadních rad nastavení procesoru rp100, které jsou pro mě zásadní, tak jak je menu nabízí za sebou:

1.kombinace signálu ze snímače se simulátorem snímačů humbuck/singl- silnější,hutnější zvuk.
2.kompresor-takřka zásadní věc při užívání více zkreslení-poměr úrovně i množství zkreslení, taktéž při hraní prsty, trsátkem, užívám takovou škálu nastavení, že by jedna byla vzápětí popřena druhou, zvláště hraju-li paličkou,prsty, tampimg bývá náběh tonu uměle vyzdvižen,zrychlen, či prodloužen, pozor však na omezení dynamiky!!!
3.zkreslení-v případě rp-100 simulátor různých typů zesilovačů. zde nejčastěji užívám fender twin, crushy combo, mesa boogie, u jiných typů procesorů bývá typ zkreslení. mám vstah k fuzz a distortion.
4.ekvalizer je zde jako basy,středy a výšky, většinou jsem bypass.
5.umístění a typ mikrof.od tředu reproduktoru ke kraji prakticky nepoužívám, ale v stejné řadě je gate, kde se řídí náběh signálu a také jeho zavření, ořezání, což používám u více zkreslení v rozmezí 32-40 - zamezuje zpětné vazbě, jinak parametr n9 eliminuje nežádoucí šum.kombinace a3-6 s 35-40 zní s krátkým echem jako pozpátku.
6.samotné efekty převážně charkterem fázového posuvu chorus,flanger,phaser moc nepoužívám spíš panner,detune,tremolo,rotary, detune,pitch shifter a filter. zde je dobré, že se dá řídit poměr upraveného k čistému signálu a vše je otázkou vkusu - poměr míry úchylky k normálu. při zakoupení dalšího pedálu, stačí ovladač hlasitosti se dají intervaly pitch shifteru ovládat za hry: nastavíte si třebas 2 oktávy nahoru a přihře si vyjedete o 2 oktávy nahoru aniž byste museli pohnout prstem, taktéž poměr k orig.tonu. expresion pedál ale u ruzných typů ovládá různé prvky a efekty a nyní už bývá často součástí procesoru.
7.delay, to je jasný, přez digit-analog-pingpong kanálů do 2 sec. množství, čas i decay do nekonečna je možný. používám často jen krátké mezi 8-15, ale často hraju s echem které je za tímto procesorem, na konci řady.
8.reverb od klasických hallů, kostely, garáže až po vesmír.když užívám tak 9a parking garage do 25 a decay tak do 30, ale minim. mám názor, že hall dělá hudbu zvláště při živém hraní neautentickou, neobjektivní, nepřirozené v daném prostředí. je divné když stojím 2metry od člověka a zní to jako kdyby volal z hory na horu, často je vše zamlžené, nekonkrétní, prostě moc na to nejsem.
9.celková hlasitost, zde je dobré pokuď hrajete i bypass, srovnat tyto ůrovně, nebo si vymezit poměry mezi doprovodem a solem.

rp100 má ještě ladičku a automat se 30 stupidními patterny na cvičení

d: tady mívám oktaver, někdy zde mívám bass syntezator bs-2 obojí boss, ale ten frekvenčně řídí poze struny g,d.
e: jak jsem psal echo/delay mám zde, je analog. boss ps-2 a obsahuje ještě další pitch shifter a asi ho taky nevyměním.
f: jsme na konci cesty a zde je třeba uslyšet vše co je v akci, nejen intonaci, ale hlavně zvuk, který je aktuální. "i hate go to line !!!!!!!!!!" většina zvukařů doporučuje linku, impedanční převodník directbox atd, který upravuje signál do mixu. tak takhle jedině, když vyhoří aparát. pokud nepoužíváte jeden zvuk, potřebujete mít nad tímto počínáním kontrolu, stačí hrát jen s kvákadlem a projít těmi pásmy se zkreslením, to se musí krotit, také vazba chce na uzdu a krotit zanmená mít podmínku v objektivním poslechu, což vám jednoduše umožní kombo. doporučuji zde každopádně tranzistorové, s ekvalizerem, dnes se vyrábí i komba upravená se vstupy speciálně pro piezzosnímače, ale stačí i klasické tranzistorové kytarové kombo / nejlepší bylo ibanes gx60 /, ale i shity typu vermona / nyní mám 300k 60w / nebo solton a jiné východní či dělané hrůzy postačí. podle hluku na podiu, pokud jsou bicí tak minim 50w, sejmout pěkně mikrofonem, dopor. betashure 57a a nakroutit si zvuk tak, jak se vám líbí, který máte ověřený, můžete si ho regulovat při hře a zvukař může při dobré konstalaci řídit pouze hlasitost či poměry.pokud používáte některé specifické zvuky je dobré zvukaře o tom informovat, jako že to právě takto zamýšlíte, aby zbytečně neměl pocit nějaké vlastní chyby, také by měl znát vaše případné požadavky na celkový zvuk ven. používáte-li hall je k ničemu jej ještě dále hallovat což většina zvukařů dělá a při ideálních poměrech a zvuku, kdy by si mohli v klidu zapálit a kochat se vašim talentem se mnohdy mění ve výzkumné pracovníky a nelení vaše úsilí zprznit k nepoznání, ale vás pak většinou každý hravě na jevišti identifikuje jako idiota. pozor!!! zvukař se často nevědomky mění v úhlavního nepřítele a škůdce!!!!!

závěrem bych měl radu rad: pokuste si definovat oč vám vlastně jde, podívejte se do zrdcadla a řekněte si: "chci hrát jako já" a ne jako ten kdo vám visí na plakátě na dveřích záchoda.

většina hudebníku, myšleno obecně jsou nějakým způsobem omezeni:

1. po zvukové stránce. nemající většinou konkrétní představu kam směřovat v abstraktním myšlením, těm doporučuji používat tovární nastavení s 2riziky: budete znít jak všichni okolo a počítejte s tím, že procesory jsou konstruovány většinou pro signál z kytary a nejsou v továrním nastavení většinou idealně seřízeny pro housle. možná nejlepší jen snímač a kombo nebo mikrofon, nebo hrát v kostele. od kubelíka po šporcla. ale gidonu kramerovi by mohli nosit leda futrál.

2. po technické stránce, nebo na ni nekladou důraz anebo vlastní atypické myšlení nepodléhající houslovým standardům a těmto jsou dveře fůze se všemi možnostmi formujícími i deformujícími zvuk dokořán otevřené a můžou si být jisti, že na ně posluchači jen tak nezapomenou, budou sami sebou s rizikem, že si zase nezahrají se všemi, nebo si někteří tradičnější nebudou chtít s němi, z druhého břehu zahrát a mohou skončit nepochopeni. můžu být.

3. vlastnící 1 i 2. vzácná kombinace směřující k individualismu, kde bývá často potíž zahrát si s kdekým pro specifický pohled na hudbu, anebo naopak univerzálnost což předešlé popírá. neznám houslistu, ale kytaristů bych pár našel.

4. vlastnící od každého trochu což může vest k průměrnému standardu bez výkyv, prostě to co neurazí, co se hodí, zapadá tak, že si toho skoro ani nikdo nevšimne že tam někdo, někde, něco hraje, to, což je pro většinu přirozené tudíž jednoznačně přijatelné, avšak nepřekvapí, neposouvá dál, natož šokuje.je to šeď šedí jako komunismus, což k půlstoletí komunismu má za důsledek většinu.

5. nevlastnící nic. bývá často v rovině ochotnictví / u houslí zřídka /, nezhmotnělého snu či v patologické rovině, kteří jsou nuceni si vystačit sami se sebou, vzácně najdou podobně postiženého jedince a kteří bývají často nuceni díky bohu tuto svoji posedlost provozovat v ilegalitě domova či menší, toto tolerující uzavřené společnosti. předem diskvalifikovaní.

pomohl-li vám tento malý průvodce trochu s vašemi problémy, jsem potěšen. pokud vám pomohl utvrdit se o správnosti vaší cesty, jsem tomu také rád i za situace, že vidíte všechno ale úplně jinak a jeví se vám tyto postřehy, zvláštní, divné, neobvyklé, v tomto připadě jste vy utvrdil právě mě, protože já takový jsem.

s přáním zvuku drceného křišťálu vojtěch kupčík jr.

ps: bude-li vás něco zajímat či trápit pište: soundcosmetics@post.cz
výše popsaný výzkum si můžete poslechnout na:

1.http://www.freemusic.cz/soundcosmetics/ skladby: hyjenami, i've dream, ovce,ryby, totentotem / ostatní jsou bizarní instrumentálky bez houslí /
2.http://www.freemusic.cz/leash/všechno

Pozn. autora článku můžete v současné době spatřit na koncertech se Slávkem Janouškem.

› O snímačích

Srdcem elektrických houslí je snímač. Většina výrobců používá na svých nástrojích piezoelektrický snímač,
u pár výrobců jsem viděl i elektromagnetický snímač, případně kombinaci obou systémů. Umístění snímače může být různé:

Snímač umístěný pod kobylkou:
Tento systém používá například Yamaha na svých houslích (řada SV).

Snímač umístěný v kobylce:
Snímače které se umisťují do štěrbiny v kobylce vyrábí mnoho firem (např. Shadow, Fishman, atd) Tento typ snímače se většinou používá na ozvučení klasických houslí a dle mého názoru je tento snímač nejvíce náchylný k zpětné vazbě.

Snímač zabudovaný do kobylky:
Tento systém používá např. Zeta, Yamaha (řada EV), atd. Piezo snímač je zabudovaný přímo do kobylky - většinou pro každou strunu jeden až dva. Podle mého názoru je tento systém nejlepší, ale bohužel taky nejdražší (cena kobylek se zabudovanými snímači se pohybuje od 10 000Kč). Například Yamaha u svých houslí (řada EV) má každou strunu snímanou zvlášť, z možností regulovat jejich hlasitost a tím tak docílit vyrovnaného zvuku.

MIDI:
Některé firmy nabízejí na svých nástrojích midi výstup. Tento systém ve spojení s MIDI převodníkem Vám umožní, aby housle hrály zvukově jako např. piáno nebo kytara, nebo si můžete nastavit aby každá struna zněla jako jiný nástroj.

Elektromagnetický snímač:
S tímto snímačem jsem se setkal zatím asi jenom u dvou výrobců. Jaký mají zvuk housle z elektromagnetickým snímačem nevím, žádné jsem dosud neslyšel . Předpokládám, že zvuk se bude spíše podobat elektrické kytaře.

Osobně jsem zkoušel různé umístění a druhy snímačů. V současnosti používám dva nebo čtyři piezo krystaly zabudované pod kobylkou.